Ploché nohy: Jak je rozpoznat, léčit a předejít jejich návratu

Když se řekne ploché nohy, málokdo si uvědomí, jak moc dokážou ovlivnit každodenní život. Bolest při chůzi, únava po pár krocích, a dokonce i bolesti zad – spoustu lidí ani nenapadne hledat příčinu právě u svých chodidel. Leckdo má ploché nohy už od dětství, jiní „si je vypěstují“ až v dospělosti. Slýcháme o nich, ale málokdo ví, co přesně se s nimi děje uvnitř i navenek. V Česku trpí plochou nohou skoro každý druhý dospělý a až polovinu dětí řeší v nějaké formě právě tento problém.

Co jsou ploché nohy a jak je poznat?

Plochá noha, odborně pes planus, je stav, kdy nožní klenba – zpravidla podélná – ztrácí svůj typický obloukový tvar. Chodidlo se tak při došlapu „rozplácne“ po celé ploše, což by za normálních okolností nikdy nenastalo. Řada lidí si myslí, že se tento problém pozná podle toho, že se jim šmajdá pata do stran, ale není to jediný příznak. Velmi často jsou prvními signály únava nohou už během krátké chůze, bolesti v kotnících, lýtkách nebo kolenou a otoky v oblasti nártu.

Často pozoruji, že lidé dělí ploché nohy na „dětskou“ a „dospěláckou“ variantu, což ovšem není úplně přesné. Malé děti mají zpočátku klenbu opravdu plošší, protože jim kolem tří let věku vnožní tkáň klenbu teprve buduje. U nich často stačí pohyb a rozmanitý terén venku, aby si tělo samo pomohlo. Když se ale v šesti letech nožní klenby ještě nenaznačí, je lepší vyrazit za odborníkem. U dospělých se ploché nohy objevují i kvůli obezitě, dlouhému stání, nevhodné obuvi a třeba i po úrazu.

Pokud chcete jednoduše testovat plochou nohu doma, zkuste tzv. mokrou stopu: namočte si chodidlo a stoupněte na kus papíru nebo dlažbu. Pokud otisk nemá jasný, úzký „pas“ v místě klenby, pravděpodobně máte plochou nohu.

Orthopedie zná různé typy ploché nohy – flexibilní (noha se sice při běžném stání rozplácne, ale když si stoupnete na špičku, klenba se vytvoří) a rigidní (chybí klenba za všech okolností). Zvláštním případem jsou ploché nohy získané ve stáří, kdy tělo stárne, svaly slábnou a mění se tvar i funkce celého chodidla. Větším rizikem bývají i u lidí s nadváhou a diabetiky.

Není úplně od věci nechat si chodidlo prohlédnout odborníkem. Ortopedové či podiatři využívají různé technologie jako plantograf (tlakový skener chodidla), díky nimž máte jasno hned. Do ordinace většinou zamíříme až v momentě, kdy tkáně bolí nebo když nohy otékají. Ztráta klenby může vést ke změně chůze, zvýšenému zatížení kolen, kyčlí a páteře.

Příčiny vzniku plochých nohou a kdy jim věnovat pozornost

Ploché nohy nejsou jen doménou dětí, jak se občas říká. Můžou vzniknout taky až v dospělosti, a to z úplně prozaických důvodů: málo pohybu, nadváha, dlouhé stání, těžká práce, ale i špatný výběr bot. Pamatuju, jak mi ortoped řekl: 'Představte si, že vaše chodidlo je most, který drží několik lan – svalů a vazů. Když některé povolí, propadne se.' A přesně to se s nožní klenbou děje.

Statistiky z roku 2024 ukazují, že až 60 % dospělých v Evropě má nějakou formu poruchy klenby – od zcela plochých nohou až po „jen“ sníženou klenbu. Setkávají se s bolestí chodidel, ale taky kolen, kyčlí a dolní části zad. U dětí je to často zanedbaný pohyb, geny (dědí se přibližně ve 30 % případů) nebo přetěžování (například baletky nebo fotbalisti).

Nadměrná hmotnost je jeden z hlavních rizikových faktorů. Pokud člověk váží o dvacet kilo více, než je pro jeho stavbu těla optimální, zatěžuje při chůzi chodidlo jako by nesl stále velký batoh. Svaly a vazy za pár let prostě nevydrží a klenba klesá. Typickými příklady jsou prodavači nebo zdravotníci, kteří tráví většinu dne na nohou. Podobný úder vaší noze hrozí, když většinu roku nosíte měkké nebo úplně ploché boty bez podpory klenby – balerínky, žabky nebo rozšmajdané tenisky.

Úraz hraje taky roli – zlomeniny kosti v oblasti chodidla, natržení šlach a vazů často zanechají nohu slabou a náchylnější na proval klenby. Pokud je problém dědičný, nedá se mu úplně předejít, ale lze jeho dopady citelně omezit. Někdy je rozvoji ploché nohy důvodem třeba i těhotenství (v důsledku změny hormonů a přibývání váhy).

U dětí se často objevuje období, kdy mají ploché nohy jako přirozený efekt růstu, ale čím dřív začneme s cviky nebo úpravou obuvi, tím snáze je tělo opraví. Pozor by si měli dát i lidé, kteří často sportují – jednostranné sporty jako tenis, běhání na tvrdém povrchu a crossfit dávají chodidlu pořádně zabrat.

Za zmínku stojí fakt, že úplně bezbolestná plochá noha existuje – někteří o ní nevědí vůbec, dokud jim ortoped nevysvětlí původ problémů s koleny nebo zády. Víc než 15 % lidí s plochou nohou nikdy nehlásí žádnou konkrétní potíž a žijí normální život.

Na těžké ploché nohy se často přijde kvůli jinému problému: neustávající bolesti zad, kyčlí nebo při obtížích s držením těla. Signálem může být i rychlé opotřebení bot – šikmé došlapování znamená, že noha nefunguje, jak by měla.

Metody léčby plochých nohou a každodenní tipy

Když dojdete na to, že vás trápí ploché nohy, není třeba zoufat. Operace je až krajní řešení a ve většině případů na ni ani nedojde. Každodenní režim může být o něco veselejší, když vsadíte na kombinaci správných bot, cviků a podpůrných pomůcek. Dospělí i děti by měli začít s rehabilitačním cvičením, které se dá zvládnout pohodlně doma i venku na zahradě.

Než začnete, zkuste na chvíli odložit bačkory. Chůze naboso je u dětí i dospělých velký posun. Výborné je střídání různých povrchů – po trávě, písku, kamínkách, dřevěných parketách. Tím se aktivuje svalstvo, které bývá v běžném dni lenivé. Můj pes Max je v létě spokojenej, když běhám se suchými bosými nohami za ním po dvorku – a já zase vím, že mým klenbám to prospívá.

Konkrétní cviky jsou základem. Patří sem „uchopování“ předmětů chodidlem (prsty nohy zvedáte kapesník, pastelku nebo kamínek), houpání na špičkách a patách, rozvalování malého míčku pod chodidlem nebo třeba tzv. „krabí chůze“ bokem. Postupně zkuste i rovnovážná cvičení – stoj na jedné noze, výpady ze dřepu, drobné skoky na trampolíně, pokud ji doma máte.

• Cvičte každý den 8–10 minut.
• Nechte děti hrát si venku naboso.
• Střídejte povrchy – trávu, písek, oblázky.
• Začněte s jednoduchými cviky a přidávejte obtížnosti postupně.

Nesmíme zapomenout na ortopedickou obuv. Největší chyba, kterou lidé dělají, je výběr příliš měkkých nebo nevhodných bot. Obuv by měla mít pevný opatek, mírně zpevněnou špičku, neutralní klenbu uvnitř a pružnou podešev. Dorožkujte vložky na míru – pokud je doporučí lékař, pomůžou nožní klenbě i její správné obnově. U malých dětí je důležité, aby bota netlačila ani nebyla větší.

Zkušenější ortopedi doporučují taky masáže chodidel, studené sprchy a střídavé koupele nohou. Tím si nejen ulevíte od bolestí, ale zároveň povzbudíte prokrvení a posílíte vazy i šlachy. Když zjistíte, že noha hodně otéká, zkuste kompresní punčochy – ale dlouhodobě patří řešení k odborníkovi.

Na trhu je celá řada cvičebních a balančních pomůcek. Většině stačí malý ježek – gumový míček s ostny, na kterém trénujete prokrvení a pohyblivost. U dospělých je klíčové spojit cvičení s redukcí hmotnosti, aby výsledky byly lepší. Pokud pracujete celý den ve stoje, střídejte váhu na pravé a levé noze a čas od času si dopřejte krátkou procházku.

Některé nemocnice nabízejí i skupinové lekce pod vedením fyzioterapeuta. Není to nuda – naopak při společném cvičení zjistíte, že i pro dospělé je možné nožní klenbu „vytrénovat“ zpět, i když je šance menší než v dětství. U těžších forem ploché nohy může odborník doporučit rázovou vlnu, kineziotaping nebo chirurgii – poslední varianta připadá v úvahu při chronických bolestech nebo když je těžce poškozený vazivový aparát nohy.

Zásadní rozdíl je mezi léčbou dětí a dospělých. U dětí je možné dosáhnout úplného zotavení, hlavně pokud začnete ještě v předškolním věku. U dospělých jde většinou o zmírnění bolestí a zabránění dalším komplikacím.

Prevence: Jak plochým nohám předcházet a kdy už zajít k lékaři

Nečekejte, až budou nohy bolet. Prevence je tady klíčová. Dopřejte si chůzi naboso co nejčastěji a obměňujte každý den povrchy pod nohama – nejen po koberci doma, ale hlavně venku. V létě trávím s Maxem spoustu času na zahradě, kde si mohu s bosýma nohama zacvičit, a nohy mi večer děkují.

Základní pravidlo je: boty musí padnout jako ulité. Vybírejte pevnější modely s oporou paty a anatomickou stélkou. Laciné pantofle nebo žabky nechte spíš na plovárnu. Pokud máte sklony k nadváze, zkuste i mírnější změny životního stylu. Každé kilo navíc totiž zatěžuje klouby a tím i nožní klenby.

• Chůze naboso (doma, na zahradě, v přírodě)
• Nízké boty se správnou oporou klenby
• Pravidelné střídání obuvi (žádné jedny sešmajdané tenisky na roky)
• Cvičení a protahování prstů u nohou
• Balanční podložky nebo míčky pro domácí trénink svalů chodidel

Jakmile pocítíte, že vás bolí noha při chůzi nebo stojíte křivě, zaměřte se na své chodidlo. Pokud obtíže přetrvávají několik týdnů navzdory cvičení a změně obuvi, je na čase vyhledat ortopeda. Hlavně u dětí, kde lze ještě dosáhnout návratu ke zdravé klenbě.

Moderní technologie pomáhají odhalit plochou nohu rychle a přesně. Plantograf, tlakové plošiny a analýzy chůze dnes najdete na ortopedických pracovištích i některých rehabilitačních centrech. Vyplatí se pravidelně kontrolovat nejen děti, ale i dospělé, zvlášť pokud se věnujete sportu nebo pracujete dlouhé hodiny ve stoje.

Pokud máte ploché nohy v rodině, můžete prevenci podpořit už v dětství. Dřepejte si spolu s dětmi, soutěžte v 'uchopování' předmětů prsty nohou, a nezapomínejte na dostatek pohybu. Chodidlo je nejsložitější částí lidského těla – tvoří ho přes dvacet šest kostí a přes sto vazů a šlach. Když je necháte správně pracovat, odvádí každodenně skvělou službu.

Ploché nohy bývají zbytečně opomíjeným problémem, který často vede ke zhoršení kvality života. Sledovat stav svých chodidel se fakt vyplatí – ulevíte nejen svým nohám, ale vlastně celému tělu.